A teď něco z kultury...

To si takhle v létě jednou říkám, k čemu bych se ještě vyjádřil (protože, jak je o mě známo, vyjadřuji se v tomhle městě úplně ke všemu) a dostal se mi do rukou Odraz. A v něm hned tři zprávy o proběhlých kulturních událostech. Kulturní zprávy mají v Odrazu dvě specifika: v první řadě jsou výhradně pozitivní. Nenašel jsem v archivu jediné hodnocení kulturní akce, které by vyšlo kriticky. I sebekomunálnější besídka ochotníků je velebena superlativy a když už se to opravdu nedá vydržet, pro jistotu není zmiňována vůbec, aby se protagonisté ztrapnili i napříště a i my ostatní si to pořádně užili. Druhou zvláštností je, že v Roztokách píše recenze každý, zejména pak pokud sedí na radnici. Protože – to dá rozum – na radnici může sedět jedině kulturní člověk. A tak si říkám: ha! Tady jsi jim ještě chyběl!

Loutka
Loutka | ilustrační foto | mF

Jenže kde vzít materiál, nota bene teď, v okurkové sezóně, když se lautr nic neděje? Naštěstí jsem si vzpomněl na jaro, kdy jsme s dcerou navštívili dětské loutkové divadlo a šlo o zážitek dostatečně otřesný, aby mohl být příkladem. Pravda, trocha času už uplynula a nekonalo se to v Roztokách, nýbrž v Úholičkách, ale to není tak daleko a příslušný kus stále zdobí tamní repertoár, takže hrozí, že by jej mohl ještě někdo vidět. Dojmy jsou autentické, textík jsem psal bezprostředně poté pro přátele, tudíž stačilo dohledat v mailu a svou zářijovou kvótu mouder mám tímto splněnou.

Milé děti, byla to pohádka sluníčkářská. Základní premisa příběhu klasická - princezna, drak, princové, král... jasná věc. Pravda, zaujalo mě, že cílem od začátku bylo draka - hlavního záporáka a personifikaci zla - zahnat a nikoliv zabít, ale nevadí, nevyžaduji v pohádkách jatka jak od Erbena.

Po cca hodině strávené převážně zmítáním krále v existenciálním dilematu "co s drakem?" jsme se dokodrcali k vyvrcholení celého díla. Oba princové jdou na draka, král ale asi nevěří, že to dají a vydává se pro jistotu saň zneškodnit nezávisle na nich. To je nezvyklá konstrukce, která má pravděpodobně symbolizovat neschopnost mladé generace převzít odpovědnost za svůj život či nutnost neustálého dohledu rodičů nad dětmi, kdo ví… Ale pokračujme.

Záhy se ukáže, že jeden princ vzal kramle ještě cestou, druhý okamžitě po první interakci s obludou. Starý král se tedy nemýlil: musí to vzít do ruky sám. A setkává se s drakem. V tomto momentu se přistihuji, jak nevěřícně zírám s otevřenými ústy na jeviště.

Drak, ze kterého se král 18 let div že strachy nepomočoval, se k našemu překvapení ukazuje být polodementním blekotajícím ňoumou, kterého by racionálně uvažující člověk vyřídil tak, že by zavolal cirkusáky, aby zvíře odchytili. Ne tak král, který místo toho vytáhne svou hlavní zbraň a tou je... appeasement. Za to, že drak odejde, nabídne mu půl království (!!!). Drak souhlasí, deal je uzavřen, mír pro naši dobu zachráněn.

Střih, nacházíme se zpět na hradě. Chystá se svatba přeživší princezny s princem (nikoliv tím, co zdrhnul preventivně, ale tím, co utekl, až když viděl draka). Král projevuje jisté náznaky rozpaků nad způsobem řešení situace, přece jen se mu to asi zdá poněkud zbabělé a v divákovi zadoutná naděje, že se nakonec objeví nějaký nečekaný dějový zvrat, katarze, jež dramatický oblouk uzavře (trestná výprava na draka, abdikace, sebevražda...).

Všechny naděje však smete královna slovy: "Tak hlavně, že se to vyřešilo bez krveprolití!"

V samotném závěru duševní porucha drakova projevuje se naplno. Zapomněl totiž poměrně přehledný obsah uzavřené smlouvy a místo půl království si vzal jen půl hradu, ve své lstivosti ji navíc okamžitě zdemoloval a utekl. Postavy se radují, jak to dobře dopadlo, jenom se budou muset trochu uskromnit!

Zazvonil zvonec a pohádky je konec. Doufám, milé děti, že jste si vzaly poučení do života!

(O králi z Okoře a draku Hromburácovi, Divadlo Manetka, Úholičky)

Tomáš Šalamon

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.

Dobrý den pane

Dobrý den pane Šalamon,

předem jsem ráda, že jste se zmínil že jste neměl jinou "slinu" o čem psát do Odrazu, na druhou mne mrzí že jsem neviděla zrovna tuto pohádku abych se mohla vyjádřit konkrétně.
Divadélko Manetka navštěvuji s dětmi již od dob kdy sídlilo na Okoři (prvně pouze se starší dcerou). Divadélko má neuvěřitelnou atmosféru, loutky jak z dob minulých, propracované- mají "ducha"a myslím si že i prostory v areálu zámku Úholičky se ctí zastoupily původní místo v Dolském mlýně na Okoři. Bývají to pro nás příjemná sobotní odpoledne, nikdy mne nenapadlo že bych od pohádky očekávala vysloveně "výuku"- přeci jen toho mají dost ve škole. Občas se v textu objeví vtip určený pro rodiče, ale tak že to děti neurazí. Váš článek mne tedy upřímně překvapil, až zamrzel... ale je to Váš názor a každý máme jiný vkus, já bych děti o víkendu až tak "nezatěžovala" vzdělávacími programy a raději si jednou za čas zajdeme oddechnout si do divadélka na pohádku. Pěkný den.

Dobrý den paní

Dobrý den paní Bromovská,

díky za reakci. Především chci připomenout, že text byl tvořen se značnou porcí nadsázky. Fakt jsem se snažil, aby to bylo poznat. :-)
Jinak jo, souhlasím, loutky mají pěkné, atmosféra... vše je fajn. Akorát by zoufale potřebovali (lepšího) dramaturga. Aspoň soudě podle tohoto představení - jiné jsem neviděl. Mě se to prostě nelíbilo, je to můj názor, těm 100 ostatním divákům se to klidně líbit mohlo, netuším.
Nejde o nějakou prvoplánovou poučnost. Nikdo netvrdí, že pohádka pro děti musí mít bůhvíjaký didaktický rozměr. Ale prostě si myslím, že aby ten příběh za něco stál, tak musí být nějakým způsobem zajímavý, když už ne přímo silný. Jinak je to prostě nuda. A ne že bych nedokázal strávit program pro děti - když do toho počítám i animáky, tak jsem byl v posledních letech vystaven desítkám hodin batolecí resp. předškolácké zábavy a sem tam je něco i celkem sranda. Je super mít hezké postavičky a nadšení, ale bez dobrého příběhu se to zvrhne v pitvoření. A není to nic proti nim. Já osobně jsem rád, když mi někdo řekne, že něco dělám špatně. Je to prostě zpětná vazba a je na divadelnících, nakolik vyhodnotí, jestli na ní něco je nebo není.

Mějte se krásně!

Odpověď na kritiku

Pár poznámek k článku p. Tomáše Šalamona ze dne 7.9.2016

Naše loutkové divadlo vítá nejen chválu, ale i kritiku, protože je pořád co zlepšovat. V článku p. Šalamona jde ale o něco jiného.
Kritik by se měl především držet faktů a ne je překrucovat, aby jeho dílko vyznělo jedovatěji. Zmíněná hra trvá 45 minut, není proto možné aby král „zmítal v existenciálním dilematu cca hodinu“ zvláště pak, když se dozví o neblahé sudbě teprve na konci prvního dějství a se zmítáním končí před dějstvím posledním.
Možná si dítko kritikovo pamatuje lépe než on sám, že strachy utekl pouze jeden z princů, Sněhorád, kdežto druhý, princ Slunečník se drakovi postavil a udeřil ho do čenichu mečem. Ten ho však jedním kýchnutím odhodil do rokle. Vyvozovat z této situace, že mladá generace je neschopná převzít odpovědnost za svůj život je totéž, jako prohlásit, že Polednice a baba Jaga musí být nutně zlé proto, že jsou staré. Za takovou logickou konstrukci by se snad každý kritik měl stydět.
Co se královy odvahy týče, ten ji projevil dostatečně a šel se bít za štěstí své dcery. Jestli později usoudil, že by bylo vhodnější se s tak velkou silou dohodnout bez krveprolití, to bych pokládal spíše za státnickou moudrost. Konečně takhle to chodí v dějinách národů již tisíce let.
Z těchto ( a několika dalších ) důvodů pokládám celý článek za pouhou narcistní exhibici.

PS. Dosud jsme obdrželi jen jednu kritiku od pána, který už nikdy nechtěl vystavovat svého potomka zhoubnému vlivu našich pohádek. Sdělil nám i důvod. Je to prý proto, že postavy v představení, které viděl, mluvily nespisovně. Takže už víckrát nepřijde. Možná by nebylo od věci, kdybyste se s tímto „konečným řešením loutkové otázky“ ztotožnil.

5.10.2016 Člen souboru Manetka J. Duběda

Dobrý den pane Dubědo, mrzí

Dobrý den pane Dubědo,

mrzí mě, že Vás moje kritika tak rozpálila, i když to na druhou stranu chápu. Hodina to dost možná nebyla, čas jsem nesledoval, ale připadalo mi to tak. Co se týče přesného obsahu, tam s Vámi pochopitelně nejsem schopen držet krok, akorát snad, že text četli ještě další dva (dospělí) lidé, kteří představení také viděli a vnímali to stejně. Na tom ale vůbec nesejde. Jak jsem psal už výše, mě osobně se to nelíbilo, ale to neznamená, že jiným se to líbit nemohlo či že nemůžete mít jiné, povedenější kusy. Také jsem nikdy neřekl, že k Vám už nikdy nepůjdeme (pokud ovšem budu vpuštěn :-) ). To je celé. Jestli to vezmete jako zpětnou vazbu nebo ne, je už na Vás.

Mějte se

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.