Lepší svět

Zastupitelstvo našeho města na svém nedávném zasedání schválilo zákaz provozování výherních hracích automatů. Laskavý čtenář se o tom nepochybně dozví z jiných článků, stejně jako o faktu, že se k návrhu nepřipojili zastupitelé za ODS (a tudíž bude potřeba je lynčovat, dodávám já). Myslím si, že k tomu však měli řadu dobrých důvodů.

Hazard
Hazard | ilustrační foto | CC2

Počítám se mezi ty, pro které je svoboda jednotlivce nejvyšší hodnotou. Když zůstaneme jen u této formulace, přihlásí se k ní asi každý. Hloupé je, že skutečná svoboda – v tisících svých důsledků – bývá dost mrzutá záležitost. Ti druzí totiž kolikrát dělají věci, které se člověku ani za mák nelíbí. Třeba kouří v restauracích. Pravda, kouří většinou v restauracích, kam bych stejně nevkročil, ale na tom nesejde. Nebo chtějí na svém pozemku stavět nějaký hnusný barák. Vůbec se tam nehodí (si myslím), takže by se jim to mělo zatrhnout. Anebo provozují hazardní hry. Hazard je přece zlo, to je jasná zpráva. Sečteno a podtrženo, nakonec se většina (např. v roztockém zastupitelstvu) shodne na tom, že svoboda jednotlivce samozřejmě nejvyšší hodnotou je, ale lidem je třeba poněkud zkrátit řetěz.

A teď trochu vážněji. Z koaliční smlouvy vyplývá, že hlavním motivátorem zákazu hracích automatů je „prevence patologického hráčství“. Chvályhodný úmysl. Bohužel, lidská historie zná sice řadu příkladů prohibice (alkoholu, drog, hazardu, prostituce či jiných produktů), ale žádný příklad jejího úspěchu. Zákaz prodeje čehokoliv totiž neodstraní existující poptávku a té se ochotně ujme černý trh. Asi nejznámější – alkoholová – prohibice ve 20. letech v USA vedla k extrémnímu zbohatnutí mafie, obrovské spoustě otrav nelegálním a tudíž nikým nekontrolovaným alkoholem a asi trojnásobnému nárůstu jeho prodeje. O „úspěších“ asi 100 let trvající prohibice drogové se lze přesvědčit pomalu na každé diskotéce. Je nepochybné, že drogy i alkohol představují velká zdravotní rizika. Také je ale evidentní, že nejlepší způsob, jak udělat z jakékoliv žádané komodity opravdu skvělý business, je ji zakázat.

O hazardu platí samozřejmě totéž. Např. v Turecku, kde existuje velmi přísná regulace, lépe řečeno skutečně drsné pronásledování hazardních aktivit, „otáčí se“ v tomto odvětví desítky miliard euro. Turci totiž sázení milují a tak velmi slušně živí nejen tamní černé herny, ale především evropské internetové sázkové firmy a kasina. Online hazard je obecně silně rostoucí odvětví – hrát lze nejen přes počítač, ale i z  tabletu či telefonu prakticky kdekoliv, navíc v daleko větším soukromí než v herně, což otevírá trh segmentům, které by do pochybného podniku nikdy nevlezly (např. matky na mateřské). Lze očekávat, že pokud se zákaz hazardu skutečně realizuje (což není jisté, legislativa se v této oblasti mění dost často i na české poměry), ta část z roztockých klientů tohoto odvětví, která se neodebere za humna, najde si svoje na síti. Hrát o peníze lze pak samozřejmě i „živelně“ – karty, kostky, kuličky, cokoliv... Preventivní efekt zákazu z hlediska patologického hráčství je tudíž více než diskutabilní. Nesporných je naopak 1,5 mil. Kč, které městu proudí ze zdanění hracích automatů a o které přijde. O zničení několika pracovních míst nemluvě.

Vedle hlediska ideového a praktického bývá u hazardu diskutován i jeho morální aspekt. S morálkou je to ale ošemetné. Etika je subjektivní kategorie a týká se výhradně individuálního svědomí. Kdo vztahuje svou morálku na jiné, má často za lubem něco nekalého.

Politika vůči různým takovým nešvarům by především měla být realistická. Namístě je rozumná regulace, vstřícná k provozovatelům, hráčům i veřejnosti.  Všichni se asi celkem bez problémů shodnou třeba na tom, že by neměly hrát děti. Pravidla musí být nastavena tak, aby je stát dokázal vymáhat, jinak se zesměšňuje. Má-li být pravidlo vymahatelné, musí na něm existovat skutečný, široký společenský konsensus. Domnívám se např., že takový konsensus u nás není v případě zákazu prodeje alkoholu mladistvým a proto se na něj všeobecně kašle. Stejně to dopadne s hazardem.

Lidé obvykle mají své neřesti pod kontrolou. Občas to někdo nezvládne. Těm je jistě dobré pomoci, ale nemusíme proto přijímat plošné zákazy. Lidé provádějí strašnou spoustu hloupých, zbytečných či rizikových věcí. Jedí a pijí, co by neměli, chodí, kam by neměli, činí nesmyslná rozhodnutí, na která později doplatí zdravím či penězi... Zakážeme to preventivně všechno? Ochráníme lidi před nimi samými? A skutečně bude výsledkem lepší svět?

Tomáš Šalamon

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.

Regulování hazardu ve městech

Zdravím,

celkem zajímavý článek. Je pravda, že lidé dělají spoustu dalších věcí, které by neměli s tím souhlasím. Pokud se jedná o hazard, myslím si, že když se budou zakazovat herny, moc to ničemu nepomůže. Abych to upřesnil, pokud je někdo patologický hráč, tak si vždy najde způsob jak si zahrát. Jak zde bylo zmíněno, například online automaty. V poslední době jsou velice oblíbené a nabízejí hraní z pohodlí domova, což spousta lidí ocení. Jediné, co se mi na online hernách líbí je, že můžete hrát zadarmo. Zkoušel jsem to hrát na jednom z těch webů, myslím, že to bylo tady http:// a překvapivě jsem zažíval stejné pocity jako když jsem kdysi hrál v kamenné, akorát s tím rozdílem, že jsem hrál zadarmo.

No nic, uvidíme jak to dopadne. Někde jsem také četl, že vláda více zdaní hazard, kdo ví.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.