Mladý může, starý musí

Tento funebrácký bonmot konečně platí v celém svém rozsahu i pro vřesoviště na Řivnáči. Po dlouhých letech zde kromě přestárlých keříků vřesu spějících ke svému přirozenému zániku konečně vyráží první nové semenáčky, které dávají naději na jeho obnovu.

Donedávna byla pravdivá pouze druhá polovina titulku - přestárlé, zmenšující se ostrůvky vřesu odumíraly a celé vřesoviště spělo mílovými kroky k zániku.

Příčina je jednoduchá - s tím, jak z krajiny kolem Roztok zmizela stáda ovcí také ustala “péče” o naše vřesoviště a ta pomalu začínala zarůstat křovinami a vysokou trávou. To vše vedlo k tomu, že zanikly podmínky pro uchycení nových semenáčků vřesu a vřesoviště začala odumírat.

V našich zeměpisných šířkách se totiž vyvinula díky zemědělské činnosti člověka, především pastvě ovcí a koz. Pastva bránila opětovnému zarůstání pastvin lesem a křovinami a také dále odváděla z již tak chudých půd živiny. Na takových místech se pak dařilo rostlinám, které by na bohatších půdách v konkurenci ostatních rostlin neuspěly. Bez lidské péče se ale tyto místa velice rychle vrací do přirozených stádií lesnatých či křovinných porostů.

Vřesoviště na Řivnáči

Stárnutí a rozpad vřesovišť v okolí Roztok probíhalo dlouhé roky - za posledních patnáct let se např. plocha vřesu na vřesovišti v Tichém údolí zmenšila o téměř dvě třetiny. Situace je obdobná i na jiných místech. Málokde najdete mezi zbytky starého vřesu mladé keříky, které by dávaly naději na zachování těchto cenných přírodních lokalit.

Nejhůře na tom byl právě Řivnáč - vřesoviště je tady totiž vystaveno přímému slunci, což vřesu dosti nevyhovuje. Mnozí si jistě povšimli toho, jak se po několika letech s extrémními teplotami a suchem rozpad vřesoviště rapidně zrychlil.

O to větší radost mám z toho, že po třech letech nemalého úsilí přináší péče o vřesoviště první výsledky.  Poprvé po velmi dlouhé době tady vykvetly nové semenáče vřesu, přibývá počet kvetoucích rostlin (druhů i jedinců), ustoupily křoviny i vysoké trávy. Vřes sice stále zabírá jen zlomek původní plochy, oproti minulým letům se jeho plocha zvětšila asi o pětinu. Především ale nové semenáčky ukazují, že se nám podařilo obnovit podmínky pro přirozenou obnovu vřesoviště.

Teď už zbývá jen v dobře nastartované péči pokračovat.

Tomáš Zděblo
Jestřábník, spolek pro ochranu přírody a krajiny

P.s.: Z přírodovědného nebo krajinářského hlediska nejsou zajímavá jen vřesoviště. Typickým prvkem okolní krajiny jsou také ovocné sady. Na dvou místech nad Tichým údolím - v Úněticích a Starém Suchdole - jsme s naší partnerskou organizací Na ovoce dva obecní sady obnovili a za pomoci spousty dobrovolníků vysadili přes 100 ovocných stromů starých odrůd. Doufáme, že se brzy dostane i na zanedbané sady Roztocké.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.