Starosti („příliš mladého“) starosty

(rozhovor s Janem Jakobem)

Starostou Roztok se stal po volbách 2010 překvapivě, už v osmadvaceti letech(!), čímž se stal jedním z nejmladších starostů v ČR, v zemi, kde je spíše zvykem volit do čela měst a obcí letité stranické funkcionáře nebo zasloužilé rodáky.

To je sice nezvyklé, leč těžko byste našli rozumný důvod, proč tomu tak nemůže být, zvláště když v politice není žádným začátečníkem.

Narodil se 2. 12. 1982 ve Vsetíně. Po maturitě na gymnáziu (2001) studoval národní hospodářství na VŠE v Praze (2001-2006) a paralelně i politologii na Masarykově univerzitě v Brně (2002-2004). Dokončil však jen (v prvním případě) 8 semestrů, v druhém čtyři, a zda mu budou v budoucnosti chybět, nechme jen na něm a na budoucích společenských poměrech: je ve hvězdách, zda se bude dvanáct semestrů na vysoké škole považovat za nedokončené, nebo dostatečné vzdělání...

Pravda je, že se mu do studia „pletlo“ víc, než je zdrávo, pracovní vytížení - už v jednadvaceti byl tajemníkem klubu senátorů KDU-ČSL (srpen 2003-duben 2005), od května 2005 do října 2009 tajemníkem Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky. Po vzniku TOP 09 byl od října 2009 do listopadu 2010 jejím tiskovým mluvčím.

Vyplývá z toho ovšem jedno podstatné. Jan Jakob je dosud jediným starostou Roztok, který nepřišel ani z továrny, ani ze školy nebo z výzkumáku, ale na svou funkci se systematicky připravoval...

Zprvu jsem byl (vzhledem k jeho mládí) dosti skeptický k jeho schopnostem vést tuto věčně rozhádanou obec, ale v průběhu let mě v podstatě přesvědčil, že by jeho role mohla mít naději na úspěch - i perspektivu...

Je nepsaným zvykem, že rozhovory s novými ministry, řediteli významných institucí i starosty atp. se objevují zpravidla při jejich nástupu, a nechápu, proč to v r. 2010 nikoho nenapadlo... Janu Jakobovi začíná za dva měsíce čtvrtý rok jeho „starostování“, a tak je nejvyšší čas rozhovor s ním realizovat, neboť za rok by to mnozí spoluobčané považovali za součást „unfair“ vedené předvolební kampaně...

• Jaký je to pocit usednout v osmadvaceti do starostovského křesla, zvláště je-li člověk občanem města teprve pár let, a navíc je předsedou strany, která vznikla teprve před rokem?

Samozřejmě je to rozporuplný pocit. V době, kdy jsme sestavovali kandidátku, tak jsem hledal důstojného kandidáta na tuto pozici. Jeden se našel, kandidaturu sice odřekl, ale byl jsem rád, že se nakonec v našem týmu ve volbách výrazně uplatnil. Tak mi nezbylo, než abych se role lídra zhostil sám. A když jsme do toho šli, tak se vší vervou, nadšením a vůlí něco změnit k dobrému. Úspěch pak byl nejen zadostiučiněním, ale zároveň startem pro příští nelehkou práci.

• Jak Tě přijali zaměstnanci úřadu? Přece jen je to pár desítek lidí, kteří mají své návyky a těžko přivykají novým pokynům člověka, kterého nemají „okoukaného“ ze zastupitelstva, a ještě ke všemu je mladší než většina z nich?

To musím nejdřív uvést na pravou míru.

V době, kdy jsem do pozice starosty nastoupil, tak jsem byl na celém úřadě úplně nejmladší. Ale je potřeba říct, že naprostá většina úředníků se chovala profesionálně. Druhou stránkou věci je skutečnost, že úřad tenkrát skutečně nebyl v úplně odpovídající pracovní kondici.

• Na tomto místě je samozřejmě na místě i otázka další: v jakém stavu jsi úřad přebíral a jak jsi byl spokojen s personálním obsazením - stručně řečeno: jaká byla Tvá první opatření ?

Na úřadu byly v tragické situaci dva klíčové odbory. Finanční neexistoval vůbec. V době, kdy jsme úřad přebírali, nebylo jasné, kolik peněz vůbec město má! Účetnictví města vedla soukromá společnost a bohužel bylo evidentní, že účetnictví nebude nikdo schopen dát relevantně dohromady. Proto jsme v první řadě rychle obnovili činnost finančního odboru a zároveň podali podnět k trestnímu řízení. To se táhne dodnes.

Druhým závažným nedostatkem bylo nedostatečné personální obsazení naprosto klíčového odboru správy a rozvoje města, který se stará o investice a chod každodenních záležitostí. Tento odbor měl v podstatě jeden a půl zaměstnance! Dnes má zaměstnanců pět a ti mají co dělat od rána do večera. Z počátku jsem byl občas šokován přístupem některých zaměstnanců, kteří - když dostali úkol - hledali třeba i po dlouhé hodiny důvody, proč splnit nejde, místo toho, aby vymysleli, jak zadaný úkol splnit co nejlépe. S tím jsem se dříve opravdu nikde nesetkal. Tito zaměstnanci na úřadu již nepracují. Personální restrukturalizaci úřadu prostě nelze udělat ze dne na den. Po třech letech si troufnu tvrdit, že úřad již - samozřejmě s jistými rezervami - pracuje jako víceméně funkční organismus a tým.

• Co jsou vlastně pro Tebe Roztoky? V čem jsou jejich přednosti a co je naopak jejich Achillovou patou?

Roztoky? Neznám na světě krásnější město podobné velikosti. K Roztokám mám opravdu velmi osobní vztah. Přednosti jsou evidentní. Je to především historie, moudrost našich předchůdců, kteří v minulých stoletích rozumně město rozvíjeli, přívětivost města pro rodiny s dětmi a v neposlední řadě jeho potenciál. Problémem je stavební boom nedávných let a nedostatečná infrastruktura. Ale jako Achillovu patu taktéž vnímám nekonečné dohady a hašteření porevolučních představitelů města. Místo toho, aby se spojili, využili potenciál města a společně tlačili město dopředu, trápí se vlastními (mnohdy osobními) spory.

• Blízkost hlavního města Prahy je předností, nebo nevýhodou Roztok?

Jak předností, tak nevýhodou. Lokace Roztok je naprosto unikátní. Města a obce v okolí Prahy lze veskrze se stavebním boomem vnímat jako satelity. To ale není případ Roztok. Ty mají svébytný urbanistický ráz a omezenou dostupnost, která je vzdáleností i hromadnou dopravou senzační, ale zároveň naštěstí velmi omezená pro další nesmyslná rozrůstání. I díky tomu si Roztoky zachovávají svůj jedinečný a pozitivní ráz. Jsem ale zásadním odpůrcem připojení k Praze. V současném stavu máme díky rozpočtovému určení daní své jisté. Víme, kolik peněz každý rok dostaneme. Kdybychom se připojili k Praze, tak na tom můžeme být krátkodobě lépe. Ale to nemusí trvat dlouho. Rozhodně nezávidím svým kolegům starostům jednotlivých městských částí v Praze, kteří se musí každý rok dohadovat o co největší příspěvek z magistrátu. Jinými slovy, příspěvky jednotlivým městským částem bývají hodně závislé na aktuálním politickém složení na magistrátu.

• Co považuješ dlouhodobě za nejdůležitější úkol vedení města?

Jednoznačně řádně hospodařit s prostředky, které má město k dispozici. Dále pak dopustit jen přiměřený rozvoj města v duchu územního plánování našich dědů a pradědů. V příštích letech budeme přijímat nový územní plán, což bude klíčová záležitost pro další rozvoj našeho města na desetiletí. V neposlední řadě je to efektivní, ale zároveň i adekvátní využití potenciálu Roztok. Jedná se především o Levý Hradec, zámeček, Tiché údolí s Maxmiliánkou a v neposlední řadě okolí přívozu u Vltavy.

• Co považuje vedení města za aktuální, tj. nezbytné priority v současnosti?

Jednoznačně jde o dohnání restů nedávné minulosti, kdy nešlo rozrůstání města ruku v ruce s odpovídající infrastrukturou. V první řadě je to dostavba školy. Po dlouhých letech se podařilo, že se škola již začala stavět. Příští rok již bude sloužit našim dětem. To byl primární úkol, před kterým jsme stáli, a jsem velmi rád, že se i díky dotaci z ministerstva financí podaří uskutečnit. Podobně na tom je i kapacita mateřských škol. Za poslední tři roky se podařilo otevřít tři třídy pro 75 dětí. Stejně tak jsem nechápal, jak můžou v civilizovaném světě existovat silnice jen z hlíny a kamení. Takovéto komunikace postupně měníme na opravdové ulice a chodníky. To vše při zachování a podpoře kulturního života v obci, což považuji za velmi důležité.

• Rada města je v současnosti složena ze zástupců tří stran a jednadvacetičlenné zastupitelstvo dokonce z devíti! V čem spatřuješ přednosti a naopak nevýhody koaličního jednání?

Mohl bych zde přednést dlouhý politologický rozbor takovéto situace. Pro mě to znamená jedinou věc, mimořádnou životní zkušenost v tom, jak nalézat kompromis a konsenzus. Budu za to vždy vděčný.

• Počet obyvatel Roztok neustále roste, a tak se stává klíčovým problémem stav hlavní (průjezdní) komunikace, který po dokončení plánované bytové výstavby bude i kapacitně neúnosný: od Nádražní, přes Lidickou po Přílepskou ulici. Chápu sice, že silnice patří Středočeskému kraji, plán na její rekonstrukci existuje už léta, ale kde nic tu nic... V čem vidíš hlavní problém realizace její rekonstrukce?

Průjezd městem, to je skutečně zásadní záležitost. V minulosti se kraj a město dohodly na jisté možnosti realizace a společně nechaly vypracovat projekt. Ten je bohužel poněkud rozšafný. Bylo by zapotřebí ho poněkud upravit a zeštíhlit, aby byl realizovatelný. Narážíme zde především na vlastnická práva majitelů okolních nemovitostí a finance. Jedinou možností bude nové rozpočtové období Evropské unie, protože kraj patřičné finance prostě nemá a mít nebude. Evropské peníze budou nezbytné.

• Zdá se mi, že město, které bylo obecně považováno za kulturní a historickou oázu v blízkosti Prahy, svojí pověst pod tíhou provozních problémů ztrácí. Legendární český spisovatel Ludvík Vaculík dokonce nedávno v Lidovkách vylíčil, jak katastrofálně dopadl jeho výlet do Roztok na (kdysi jím oblíbenou) Maxmiliánku. To je ostudné a nikde nevidím snahu tento křiklavý příklad lenosti, arogance a hlouposti rychle řešit...

Tento článek pana Vaculíka jsem četl. Nutno podotknout, že v něm také zmínil, že město naštěstí zatím nedopustilo to, aby zde byl vystaven megalomanský projekt několika velkých obytných objektů. Zároveň vznesl pochybnost, jak dlouho to může vydržet. Dokud budu starostou, tak to garantuji. Na druhou stranu by bylo dobře, kdyby se zde postavilo něco, co by bývalou slávu Maxmiliánky alespoň připomínalo. Oblast je v naprosto tragickém stavu. Bohužel to není jen v našich rukách. Objekt vlastní soukromý vlastník. Ten navíc nemovitost v současnosti prodává. Věřím, že Maxmiliánku koupí rozumný investor, s kterým se jako město dohodneme na rekultivaci tohoto území a ideálně i na tom, aby se navrátila jeho zašlá sláva.

 

• Když vláda ČSSD v r. 2003 prosadila krajské zřízení, vznikaly paralelně se zrušením okresů tzv. pověřené obce III. stupně. Roztoky jako největší obec tehdejšího okresu Praha-západ byly jasným favoritem tohoto pověření. Tehdejší rada města to však díky ODS odmítla s tím, že je to pro Roztoky finančně i kapacitně nevýhodné. A dokonce pověřila starostu, aby to oficiálně sdělil příslušném náměstkovi ministerstva vnitra. Než město své rozhodnutí revokovalo, měl už parlament jasno, že to budou Černošice... Naše intervence v Senátu už přišla pozdě... Jak se toto tehdejší tápání jeví z dnešního pohledu?

Naprosto tragicky. Fatální chyba. Kdybychom o svou pozici, která nám nepochybně příslušela, stáli a patřičně za ni bojovali, mohlo to být s Roztokami dnes mnohem veselejší. Ano, měli bychom na starosti více úředníků, ale zároveň bychom měli mnohem větší příspěvek od státu na výkon samosprávy, včetně několikamilionového příspěvku na detašované pracoviště v Podskalské. Suma sumárum by Roztoky (za předpokladu provozních úspor, jak je dnes aplikujeme) měly na investice ročně o deset, ne-li o dvacet milionů více. Spočítejte si to za těch deset let sami! Kdyby to tak bylo, mohli jsme mít dávno vyřešené záležitosti jako je Maxmiliánka či dostavba školy.

• Hodláš příští rok kandidovat, nebo Tě „starostování“ natolik otrávilo, resp. vyčerpalo, že se raději poohlédneš po nějakém „lehčím zaměstnání“?

Rozhodně kandidovat budu. Chci navázat na to, že se během posledních třech let podařilo vyřešit nemálo problémů tohoto města, které jsem stručně popsal výše. Zároveň vidím výrazné možnosti rozvoje města. Ať už je to zmiňovaný Levý Hradec, lokalita u přívozu, další podpora občanské vybavenosti, rozšiřování dětských hřišť, školek a zeleně, tak především vypracování nového územního plánu, který bude ovlivňovat život nejen náš, ale i našich dětí. To jsou věci, za které mi to určitě stojí.

Ladislav Kantor

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Kam dál

Slovo starosty | Jan Jakob
Slovo starosty | Jan Jakob
Je to běh na dlouhou trať | Jaroslav Drda
Zbytečné nedorozumění | Stanislav Boloňský

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.

Pan Kantor je génius. Dokázal

Pan Kantor je génius. Dokázal popsat, že pan starosta ještě nikdy v životě nepracoval tak, že to vypadá jako výhoda.

jo, jo, taky si myslím, že

jo, jo, taky si myslím, že tento článek u inteligentních lidí musí tomu nedovzdělanému a prací nedotčenému mladíkovi spíš udělat negativní reklamu.
Ale negativní reklama je také reklama, hlavně, když si nemusí pan starosta platit svou předvolební inzerci ze svého. Nebo ten prostor v Odrazu zabraný svým glorifikujícím rozhovorem, který platíme z našeho veřejného rozpočtu, uhradil pan starosta ze svých soukromým peněz?
Zapomněl tam dopsat ještě nějaký ten semestr z té školy, co si nedávno zkusil zaplatit z městského rozpočtu, a postrádám i zmínku o té řadě průšvihů z probíhajícího volebního období našeho pana starosty, asi nezbylo místo ...

Za toho starosty se konečně přestalo jen žvanit...

Já tedy nevím kterého z těch lumenů kteří dříve byli starostou by zdejší obecenstvo chtělo zpátky, já tedy rozhodně nikoho. Neznám moc jiných měst kde se v okolí školy jezdí po šotolině a kde se o všem jen žvaní a nic se nedotáhne do konce. Tenhle chlap je mladej a to je asi zrovna dobře, protože ještě má tu dynamiku aby si věci prosadil. Začáná se dostavovat škola a je na ní dotace. Opravují se chodníky. Rozšířila se školka. Město konečně pomalu začíná vzkvétat, protože do téhle doby se tady neudělalo doslova nic. Když to člověk srovná s jinými městy, kde se podařilo čerpat peníze z fondů EU, kde se postavily celé rekreační fony, dětská hřiště, sportoviště, školky... tak uplynulých 10 let je pro Roztoky naprosto tristních a zcela promarněná příležitost. Tady se neudělalo nic. Ale ano - silnice do Prahy, ale tu udělal Středočeský kraj....

Poděkování

Mnohokrát děkuji za komentář pana Bennyho k článku Starosti ( "příliš mladého") starosty.
Žiji v Roztokách přes 40 let, takže si troufám tvrdit, že mohu posoudit, jak v Roztokách různá vedení města pracovala pro občany za toto dlouhé období.
Jsem ráda, že máme tak skvělého pana starostu, který se opravdu stará.

Ještě bych chtěla poděkovat všem zvoleným zastupitelům a zaměstnancům městského úřadu , kteří pana starostu podporují, dokáží potlačit své osobní a stranické ego a pracují ve prospěch všech občanů Roztok a Žalova.

Dovolte, abych se zasmál. Je

Dovolte, abych se zasmál. Je vidět, že vůbec nemáme informace od zdroje. Roztočtí starostové nestáli nikdy za nic, to je pravda. Mladej to ale nijak nevylepšil. Že je lepší než Vavřínová, to ano, ale to by byl i Hurvínek. Chodí do práce pomalu v poledne a stará se hlavně o svou vlastní propagaci, aby byl příště zase zvolen. Město řídí místostarostové.

Dovětek...

A víte že je mi to jedno? Pokud starosta dokáže ve svém dodávat hmatatelné výsledky, což se nyní děje, tak pak je mi jako obyvateli vcelku fuk zda chodí do práce v poledne... možná za pár hodin stihne udělat udělat tolik na co Vavřínové nestačil ani měsíc. Je to o efektivitě kterou je možné posoudit výsledky. A že město řídí místostarostové? Z toho už je cítit taková ta obyčejná zášť....

Znám spoustu akademicky

Znám spoustu akademicky vzdělaných idiotů a spoustu lidí bez maturity, kteří je hravě srčí do kapsy. Absolvování jakékoli školy dokazuje jen to, že dotyčný dokázal při zkouškách reagovat tak, že uspokojil ego zkoušejícího. Že má ale většina lidí opačný názor než já, pochopili všichni ti rychlostudenti plzeňským práv. Výše uvedený článek je pro mne spíš ukázkou, co všechno je schopen český důchodce udělat pro to, aby si udržel drobný příspěvek k důchodu.

To poslední, co bych panu

To poslední, co bych panu starostovi zazlíval je, že nemá vysokou školu. Máte pravdu, že to nic nedokazuje, i když s Vaším despektem, x.y. o tom většinou hovoří lidé, kterým se samotným vystudovat nepovedlo. Ale to, že pan starosta nikdy nikde kloudně nepracoval, to mi vadí a dost. Takových bylo a je v politice řada: Gross, Benda, Sobotka... jedna větší katastrofa než druhá. Ti lidé umějí jen pletichařit a na své funkci jsou životně závislí. Politik od školky? Ať nejdřív zkusí nějakou normální práci a pak ať to zkusí v politice znovu, jestli bude mít ještě chuť se vracet.

neměl by vystudovaný člověk

neměl by vystudovaný člověk udělat čárku i za tím oslovením ? -:)

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.