Proč (ne)stavět další školky?

Podle mé oblíbené definice je ekonomie vědou o lidském chování v podmínkách omezených zdrojů. Baví mě, jak při správném pochopení ekonomických instrumentů můžeme často pěkně předvídat budoucí děje, byť výsledky ne vždy odpovídají tomu, co by si třeba kdo přál. Demonstrujme to názorně na příkladu mateřských škol.

Školky poskytují produkt, který se nazývá hlídání dětí. Dovolím si zde nesměle polemizovat s panem starostou: v žádném případě nejde o vzdělávání, i když je to nejspíš napsáno v nějakých zákonech. Nikdy v životě jsem nikoho neslyšel tvrdit, že dá dítě do školky, aby se tam něco naučilo. Bez výjimky (a často) slýchám pouze: „Potřebuju školku, abych mohla jít do práce.“

Hlídání dětí je produkt jako každý jiný, existuje jeho nabídka a poptávka. Na volném trhu se nabídka s poptávkou vždy vyrovnají; faktorem, který to umožní, je cena. Trh veřejných mateřských školek volný není, cena je stanovena administrativně a to hluboko pod rovnovážnou úrovní, z čehož pramení přetlak poptávky a nedostatek míst. A nabízejí se tři řešení: prvním je snaha o omezení poptávky. To už dávno provádíme. Jeho roztockou inkarnací je stavební uzávěra. Že jde o řešení nefunkční, je zřejmé už ze samotné existence celé této diskuse. Pak také můžeme stavět další školky s cílem zvýšit nabídku. Tato varianta se neosvědčila a nebude fungovat ani do budoucna, protože latentní poptávka je momentálně mnohem silnější, než jakou může město byť jen teoreticky saturovat. Každé zvýšení nabídky vrhne na trh další děti, u nichž to rodiče třeba ani nezkoušeli, např. ty, jejichž maminka je na mateřské s dalším potomkem, dát první dítě do školky by bylo pohodlnější, ale obejde se i bez toho. Pak přijdou na řadu děti (nebo alespoň jejich část) umístěné ve školkách soukromých. Jejich ceny jsou nesmyslnou regulací vyhnány enormně vysoko a přemístění dítěte do městské školky by rodičům ušetřilo dost peněz. Atd. A i kdybychom tady měli tolik školek, že by tohle všechno dokázaly pokrýt, začnou se objevovat i děti přespolní. Vím, brání tomu regule, ale nedělejme si iluze o schopnosti českého člověka vymýšlet finty a vyběhnout (čtenář si laskavě doplní přiléhavější, avšak nepublikovatelný termín) s jakýmikoliv pravidly. Je mi líto, dokud bude v naší oblasti vysoká poptávka po školkách daná silnými ročníky, nemůžeme tohle vyhrát. Poslední varianta se nabízí: nastavit cenu na úroveň, kde se nabídka s poptávkou protne. Ta by byla samozřejmě vyšší než cena stávající, ale alespoň by ji platili jen ti, kteří služeb školky využívají, zatímco nyní, jak správně píše Roman Jandík, na školky vlastně skrze daně připlácejí i lidé, jejichž ratolesti se tam nedostaly. Nikdo přitom neříká, že by nebylo možné ve výjimečných případech konkrétním sociálně potřebným občanům ojediněle na tržní školkovné přispět.

Analýzu si zaslouží ještě jedna související myšlenka, kterou v lednu na toto téma předestřel Stanislav Boloňský. Dovolím si ji vyjádřit brutální zkratkou: budujme školky (obecněji dělejme propopulační opatření), abychom nevymřeli. Účinnost pronativních politik je empiricky poměrně slušně zpochybněna. Pokud už vůbec nějaký efekt mohou mít, pak – zdá se – jen v urychlení či oddálení rozhodnutí zplodit potomky, nikoliv celkovém počtu dětí, které člověk za život přivede na svět (to je i případ „Husákových dětí“, po jejichž éře následoval v porodnosti volný pád). Vysvětluje se to tak, že zatímco kdysi bylo dítě zdrojem (jen co se naučilo chodit a mluvit, mohlo aspoň pást husy, postupně vykonávalo další práce a dostatečný počet dětí byl také nejjistějším a vlastně jediným důchodovým pilířem), v současné době je tok kapitálu opačný. Pro většinu společnosti nepředstavují děti příjem, ale náklad a to náklad gigantický, který nemůže žádná propopulační politika vč. výstavby školek kompenzovat. Lidé si zkrátka dnes pořizují děti z jiných než ekonomických důvodů, a proto je neúčelné snažit se je ekonomickými prostředky v této věci pobízet. Můžeme jimi ale ovlivnit něco jiného – každá nová školka trochu zvýší zájem o bydlení v Roztokách na úkor poptávky po bydlení jinde. Ale to my zase nechceme, a proto tu máme stavební uzávěru. Nebo je to jinak?

Tomáš Šalamon

Kam dál

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.

Školka

Dobrý den,

já myslím, že školky mají víc funkcí než hlídání dětí. Jinak s Vámi ale asi souhlasím, že zvýšení školkovného je po tom posledním fiasku s nově otevřenou školkou asi jediná cesta. Dám radši 3-4 tisíce měsíčně, když budu moci chodit do práce, protože když jsem s 3,5 letým prckem doma, stojí mě to na ušlé mzdě mnohem víc.

Janča Bártová

Re: Školka

Dobrý den paní Bártová,

ale jo, jasně že školky mají víc funkcí, jasně, že se v nich děti i něco naučí, ale děti se učí něco nového neustále, pořád a všude. Trvám nicméně na tom - a Vy mi to vlastně sama potvrzujete - že zcela dominantní a rozhodující důvod, proč lidé dávají děti do školek, opravdu není vzdělávání. Ostatně proto také školky jako instituce v minulosti vznikly - prostě aby jejich matky mohly chodit do práce. Také třeba anglický název pro školku "day care" mi přijde mnohem méně zavádějící.
Tahle myšlenka ale není v mém článku vůbec nejpodstatnější a pokud Vám jako jediná vadí, klidně si ji škrtněte.

Děkuji za Váš názor a srdečně zdravím

Tomáš Šalamon

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.
Creative Commons Attribution-NoDerivs 3.0 Czech Republic
Toto díloProč (ne)stavět další školky? – jehož autorem je Tomáš Šalamon, je šířeno pod licencí Creative Commons Attribution-NoDerivs 3.0 Czech Republic.